Jak jsem si zamilovala Corfu... 2. část

Tato část bude výhradně a jen o výborném corfském jídle. 15 dnů na Corfu pro mě bylo jako ocitnout se v gurmánském ráji. Tak výborná jídla a ty chutě... Jen si na to vzpomenu a hned mám chuť na pečená rajčátka, stifado, jehněčí na tisícero způsobů, gyros, řecký salát, musaku a spoustu dalšího.

Jako první co jsem tu ochutnala byl řecký jogurt s medem. Dala jsem si jej první den na snídani a byla jsem unešená. Tak výtečná chuť jogurtu, který se v ničem nepodobal těm našim jogurtům, která nebyla vůbec kyselá, konzistence krémová, hutná a v kombinaci s medem a kompotovaným ovocem (broskve, špendlíky, ...) naprosto dokonalá. Zachutnala mi natolik, že jsem si jogurt s medem dávala na snídani každý den.
Nevíte o nějaké značce jogurtů, které by alespoň trošku chuťově připomínala chuť řeckého jogurtu?
Další jídla vezmu popořadě, tak jak si vzpomenu.
Gyros - naprostá dobrůtka. Naprosto odlišný od toho, který dostanete u nás v rychlém občerstvení. Za 1) pita se liší té naší. Tady jde spíše o chlebové těsto, výrazná chuť pečiva. Výborné opečené maso, tzatziky, rajčata, okurek, paprika, cibule a speciální rajčatová omáčka.

Stifado - asi nejlepší jídlo, které jsem na Corfu jedla. Stifado je pro obyvatele Korfu něco jako pro nás svíčková. Tradiční jídlo, které se ale dá dělat na spoustu způsobů. Mě nejvíc zaujala verze s hovězím masem. Chuťově hodně připomíná náš guláš. Jde o hovězí maso dušené na opečené cibulce (důraz je kladen na hojnost malých cibulek) s !loupanými! rajčaty se skořicí a dalším kořením. Strašná lahůdka.

Řecký salát - taky jste si mysleli, stejně jako já, že řecký salát má jednotnou podobu? Jestli ano, tak to jste se, stejně jako já, mýlili. Jediné společné, co jsem našla ve všech ochutnaných salátech byly rajčata, olivy, červená cibule a feta sýr a salát (ledový, hlávkový). Zbytek zeleniny se lišil podle toho, co kdo akorát měl. Kromě okurků, paprik jsme objevili i mrkev a jiné. Ale pokaždé strašně dobrý.

Musaka - lilkovo - bramborový zázrak s mletým masem, bešamelem, rajčaty a sýrem. Doma jsem se vždy bála musaku vyzkoušet, ale teď už se toho bát nebudu. Ale je to kalorická bomba, s tím bešamelem Řekové nešetřili!

Rajčata - Rajčata jsem dala do samostatné kategorie. Ke každé večeři i snídani byla podávána různě připravená rajčata. Jen tak zapečené na oleji, nebo zapečené se sýrem či jinou zeleninou nebo jako vedlejší složka většiny pokrmů. Či v syrové formě formou obloh a bufetů. Ale vždy naprosto výborné. Jediná rajčata, která se těm zralým z Corfu dokáží u nás vyrovnat jsou loupaná rajčata v plechovce původem z Itálie.
Souvlaki - v překladu něco jako masový špíz. Tradiční je nejspíš jehněčí, ale dělají hojně i vepřový a kuřecí.
Jde víceméně o maso nakrájené na kostky, které je napíchané na špízu na střídačku s cibuli, které je okořeněnou speciální směsí na Souvlaki a potřeno ještě něčím jako je hořčice.

Gavros - Gavros jsou ančovičky obalené v kořeněném těstíčku a poté usmažené. Já moc ryby takhle v celku nemusím, ale tato verze mi moc chutnala.

Plněné papriky a lilky - plněnou zeleninu tady najdete všude. Velice mi chutnali papriky či lilky plněné něčím jako tomatovým rizotem a posypané sýrem. Jinak co jsem si tu ještě šíleně moc zamilovala, tak byly grilované papriky plněné balkánským sýrem a hojně polité olivovým olejem. Těch jsem dokázala sníst opravdu hodně!
Maso - Maso na Corfu opravdu umí. Ať už jsme na večeři měli cokoliv, vše se rozpadalo a bylo výtečné. Ať už se jednalo o plátky hovězí svíčkové s česnekovou omáčkou, pečené jehněčí žebírka, bochánky z mletého masa s rajskou omáčkou, kuřecí křidýlka marinované a grilované nebo kousky pečeného vepřového. Mňaaaam
Těstoviny - Těstoviny? To je přeci italské jídlo ne? Docela jsem se první den divila, ale později jsem si je zamilovala. Každý den jsme měli na výběr minimálně jedno těstovinové jídlo. A vždy bylo výborné. Buď rizoto z těstovinové rýže, nebo špagety s rajčatovou omáčkou a feta sýrem, nebo jako náplň do zeleniny.
Plněné vinné listy -Této dobrotě jsem na chuť nepřišla. Rýže s vinným octem, koprem a ještě něčím zabalené ve viném listu. Ochutnala jsem to 2x a ani jednou mi to nechutnalo. Ala zkušenost zajímavá.

Tzatziky - Popravdě nesnáším kopr a v životě bych si je nedala. Ochutnala jsem tzatziky jednou u nás v Česku a byly kyselé a překoprované :-). Ale na Corfu jsem začala jíst i ten kopr, který nesnáším (z koprové omáčky bych se snad osypala, jen ta vůně kopru stačí k tomu, aby se mi zvedal žaludek). Tzatziky z hutného řeckého jogurtu, okurek, česnek (hooodně česneku) a tzatziky koření. Zakápnuté olejem a ozdobené olivou. Podotýkám, že do tzatziků dávají kopru opravdu velice málo, jen aby podtrhl chuť, ne aby ji přebyl!!!

Feta - Fetu zbožňuji. Na Corfu ji servírují na řeckém salátu, jen tak samotnou posypanou speciálním kořením nebo zapečenou s cibulkou, rajčaty, sušenou paprikou a olivovým olejem. Mňaaam

Olivy - na Korfu jsme narazili na olivy (eliés) zvláštního tvaru. Jsou menší než ty, na které jsem zvyklá a lehce do špičky. Chuťově jsou výborné a ve všech tavernách, kde jsme jedli měli domácí. Nejvíce mi chutnali černé olivy.
Zajímavostí je to, že na Korfu je vysázeno 3,5 milionu olivovníků. Korfští obyvatelé zde olivovníky začali vysazovat v 17. stoletní na popud Benátčanů, kteří potřebovali olivový olej na svítící olej a na kvalitu se příliš nedbalo. Nyní olivový olej patří mezi hlavní obživu a prodejnou potravinu.
Věděli jste, že olivy začnou plodit až po 40 letech a olivy plodí jen 1x za 2 roky? A věděli jste, že i zralá oliva je nepoživatelná? Po sběru oliv se olivy dají do speciálních vaků a ty se dají na dno moře a tam zůstávají minimálně měsíc a až poté jsou poživatelné?

Kumkvat - typické ovoce, které asi jen tak někde nenajdete. Jedná se o ovoce velikosti velkých hroznů, které mají i pecky jako hrozny, ale chuťově připomínají pomeranče. My bohužel mohli ochutnat jen kandované, protože čerstvé už nebyli k sehnání. Chuť byla strašně zvlášntní, netypická, ale dobrá.
Retsina - Typické místní víno, které prodávali v každé taverně. Chuť byla silná, výrazná, pryskyřicovitá a bylinková. Mě osobně toto víno chutnalo tolik, že jsem si karafu vína dávala skoro ke každému jídlu.
Mávro Vávri - Typ červeného vína, které je extrémně sladké a spíš než víno mi to připomínalo aperitiv. SIlnější než tradiční vína, ale chuť byla tak dobrá, že jsem moc ráda, že jsem jej vyzkoušela.
Corfu beer - Jediné pivo vyráběné přímo na Corfu. Tento pivovar se nachází blízko vesničky Arillas. Zajímavostí je, že tento pivovar vznikl až v roce 2006. Na naučení, jak vařit pivo si majitelé pivovaru pozvali sládky z Čech, Německa a Británie. Pivo je velice dobré a dost podobné našemu, takže určitě bude chutnat všem pivařům.
Mythos - také "korfské" pivo, které ale koupila společnost vlastnící Heineken. Chuťově dobré.

To je asi tak stručně vše o korfském jídle. Stojí to za to! Jelikož jsem si zakoupila i kuchařku s místním jídlem, tak se můžete těšit na korfské speciality připravené u mě doma.

Lenka